PROJEKT INTERDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCE PŘI ROZHODOVÁNÍ O NEZLETILÝCH DĚTECH V OBVODU OKRESNÍHO SOUDU V NOVÉM JIČÍNĚ - INSPIROVÁNO COCHEMSKOU PRAXÍ The project about interdisciplinary cooperation in decision – taking on minors in the district of the district court of Novy Jicin – inspired by the Cochem model Vladimír POLÁK, Pavla POLÁKOVÁ 9 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen OSPOD) působících v jeho obvodu, zástupců poskytovatelů sociálních služeb, soudních znalců v odvětví pedopsychologie, mediátorů, zástupců Moravskoslezského kraje a Justiční akademie v Kroměříži. Byla zde představena vize přechodu od autoritativního rozhodování soudu o dětech ve věcech rodinného práva soukromého k procesu, při němž zúčastněné instituce ve vzájemné spolupráci vedou rodiče k převzetí odpovědnosti za budoucí život a perspektivu dítěte. Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti změny přístupu v projednávání a rozhodování věcí rodinného práva soukromého a na tom, že se v rámci obvodu novojičínského soudu o takovou změnu pokusí. Z přítomných účastníků setkání byla ustanovena řídící skupina projektu, jejímž cílem bylo formulování vizí, cílů a principů projektu a nastavení procesů všech zúčastněných institucí. 1. Teoretická východiska, vize a cíle, principy 1.1. Teoretická východiska Pro účely projektu jsme si rozdělili věci péče soudu o nezletilé děti do dvou kategorií – věci rodinného práva soukromého a věci rodinného práva veřejného, byť jsme si vědomi, že z pohledu právní teorie je rodinné právo řazeno do práva soukromého. Dělícím kritériem je přitom míra, kterou by měl stát ingerovat do rodinného života nezletilého dítěte a jeho rodičů. Vycházíme z toho, že má-li dítě dva zcela svéprávné a plně kompetentní rodiče, měli by to být oni, kdo primárně rozhodují o svém dítěti a ingerence státu by měla nastoupit pouze v nezbytných případech. To jsou případy rodinného práva soukromého a typově zde patří zejména rozhodování ve věcech péče o nezletilé, výživy nezletilého dítěte, styku s nezletilým dítětem a věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. Naopak o věci rodinného práva veřejného jde v případech, kdy má dítě částečně nesvéprávného rodiče; rodiče, jehož rodičovské kompetence jsou narušené či zcela chybí nebo rodiče vůbec nemá. Potom je žádoucí, aby stát do rodinného života nezletilého dítěte a případně jeho rodičů zasahoval velice intenzivně. Je zřejmé, že soudy a všechny instituce přímo či nepřímo zúčastněné na rozhodování o nezletilých dětech musí volit jiné metody při projednávání věcí rodinného práva soukromého a rodinného práva veřejného. Má-li dítě dva zcela svéprávné a plně kompetentní rodiče je primárním úkolem zúčastněných institucí vést rodiče 10 k faktickému převzetí rodičovské odpovědnosti, tedy k tomu, aby se na budoucnosti svého dítěte dokázali dohodnout. Jedná-li se o případy na pomezí rodinného práva soukromého a veřejného (např. v případě narušení rodičovských kompetencí z důvodů užívání návykových látek), je povinností zúčastněných institucí ochránit dítě a následně jsou nápomocné rodičům při obnově narušených kompetencí a při sanaci jejich vztahů s dítětem. Konečně ve věcech rodinného práva veřejného (jde o případy, na které je zaměřená sociálně-právní ochrana dítěte) zúčastněné instituce ve vzájemné spolupráci zajišťují ochranu dítěte a soud rozhoduje o jeho budoucí péči. 1.2. Vize a cíle projektu Uvedli jsme, že ve věcech rodinného práva soukromého by měl stát ingerovat do rodinného života nezletilého dítěte a jeho rodičů jen v nezbytných případech a nezbytné míře. Nabízí se otázka, proč o těchto věcech vůbec rozhoduje soud. V zásadě jsou tři důvody, proč soud rozhoduje o nezletilém dítěti zcela svéprávných a plně kompetentních rodičů. Prvním důvodem je, že zákon absolvování takového soudní řízení rodičům ukládá. V České republice musí být soudně upraveny poměry k nezletilému dítěti, pokud se jeho rodiče hodlají rozvést -§ 906/1 občanského zákoníku (dále jen OZ), má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům. § 906/2 OZ soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte. Druhým důvodem je, že rodiče nevědí, jakým způsobem si poměry k dítěti uspořádat. Např. nesezdaní rodiče nezletilého dítěte hodlají ukončit společné soužití a nevědí, jaké formy péče o jejich dítě přichází v úvahu či jak má být vysoké výživné. Posledním důvodem je, že se rodiče domluvit na úpravě poměrů ke svému dítěti jednoduše nechtějí, příčinnou často bývá jejich partnerský konflikt. Samozřejmě v reálném životě dochází v mnoha případech ke kumulaci těchto důvodů. Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 30. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 650/14 uvádí: „… jakkoliv mohou být obecné soudy při úpravě styku rodičů a dětí vedeny těmi nejlepšími úmysly, není v jejich 11 silách, aby bez patřičné snahy obou rodičů vytvořily dítěti zcela harmonické výchovné prostředí, jelikož toto se vždy primárně odvíjí od vztahů mezi rodiči.“ Na základě shora uvedených skutečností jsme proto formulovali vizi projektu jako přechodu od existujícího autoritativního rozhodování soudu o dětech k procesu, při němž zúčastněné instituce ve vzájemné spolupráci vedou rodiče k převzetí odpovědnosti za budoucí život a perspektivu dítěte. Jde o proces, v jehož rámci primárně pracujeme na odstranění nevědomosti a neochoty rodičů; pomáháme rodičům, aby si sami dokázali rozhodovat o svém rodinném životě a autoritativní rozhodnutí vnímáme jako nejlepší ze špatných variant. Abychom dokázali vyhodnotit (ne)úspěšnost projektu, stanovili jsme si měřitelné cíle. Prvním cílem projektu je, aby řízení ve věcech rodinného práva soukromého končila primárně uzavřením a případným schválením dohody rodičů, která je v zájmu dítěte. Jde o to, aby se rodiče natrvalo naučili domlouvat se na věcech budoucího života jejich dítěte. Cílem není ad hoc dohoda v projednávané věci, do které zdatný soudce dokáže rodiče šikovně vmanipulovat. Dohoda je v našem pojetí měřitelným výsledkem toho, že rodiče řádně ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte vykonávají svou rodičovskou odpovědnost. Druhým cílem je vytvoření procesního modelu lokální spolupráce zúčastněných institucí při řešení věcí rodinného práva soukromého a zefektivnění spolupráce těchto institucí. Nemáme jiné než lokální ambice, nemyslíme si, že existuje pouze jedna „správná“ cesta. Naší ambicí je využít silné stránky institucí participujících na rozhodování novojičínského soudu ve věcech rodinného práva soukromého a prostě dělat svou práci, jak nejlépe dokážeme. Třetím cílem je snížení počtu soudních řízení ve věcech rodinného práva soukromého a zkrácení délky těchto soudních řízení. 1.3. Principy projednávání a rozhodování věcí rodinného práva soukromého a interdisciplinární principy Jedním z prvních úkolů řídící skupiny bylo definovat principy, kterými se společně a jednotně budou řídit ve vztahu k rodičům všechny zúčastněné instituce, a dále principy, kterými se bude řídit spolupráce zúčastněných institucí navzájem. Všechny principy mají svou oporu v českém procesním a hmotném právu, v mezinárodních úmluvách a v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR a Evropského soudu pro lidská práva. Prvním principem ve vztahu k rodičům je, že dohoda rodičů a jejich převzetí společné rodičovské odpovědnosti je nezbytným předpokladem 12 budoucího blaha dítěte. Ústavní soudu v tomto kontextu ve svém nálezu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2298/15, bod 19 uvádí: „Ústavní soud zde vychází z premisy, že jsou to primárně rodiče, kdo rozhoduje o osudu svých dětí, a tudíž i ingerence státu by měla nastoupit pouze v těch případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné“. Možnost soudu usilovat o nalezení smírného řešení věci mezi rodiči vyplývá obecně z § 9 zákona o zvláštních řízeních soudních dále jen ZŘS, ve věcech péče soudu pak speciálně z § 474 odst. 1 věta prvá ZŘS (Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení.) Probrání věci s rodiči, jejich edukaci o právní úpravě a relevantní judikatuře umožňuje soudu § 99 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ). Hmotněprávní oporu tohoto principu lze nalézt v § 865 odst. 1 OZ (Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven.), § 875 odst. 1 OZ (Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte), § 876 odst. 1 OZ (Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě.) § 906 odst. 2 OZ (Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.), § 908 OZ (Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud.) Druhý princip ve vztahu k rodičům říká, že dítě s blízkým vztahem k oběma rodičům nechce ztratit ani jednoho z nich. Kromě shora uvedeného § 865 odst. 1 OZ lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13, bod 26: „… je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů [viz mj. bod 28 nálezu sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. 2. 2010 (N 32/56 SbNU 363) či obdobně bod 25 nálezu sp. zn. I. ÚS 266/10 ze dne 18. 8. 2010 (N 165/58 SbNU 421)], kde každý z nich poskytuje dítěti láskyplnou péči a každý svým dílem přispívá k osobnostnímu vývoji dítěte.“ Třetí princip ve vztahu k rodičům vychází z teze, že rozvod či rozchod rodičů je pro dítě trauma. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 25.9.2014, sp. zn. I. ÚS 3216/13: „v těchto situacích je nutno apelovat na rodiče, jejichž vztah se rozpadl, aby v samotném zájmu svých dětí se co nejvíce vynasnažili, aby děti rozpad jejich vztahu pocítili co nejméně. Ať již rodiče nejsou schopni se domluvit na ničem, alespoň v záležitostech dětí by měli upozadit své vzájemné neshody a nevraživost. Je tak primárně na rodičích, aby dbali nejlepšího zájmu dětí, kterým jistě je, jako absolutní minimum, absence přenášení vzájemných neshod mezi rodiči a jejich důsledků na děti“. Je projevem rodičovské kompetence minimalizovat následky rozpadu partnerského vztahu na nezletilé dítě. Tím lze argumentovat při doporučování odborné pomoci rodičům s tím, že soud považuje dobrovolnou účast na odborné pomoci za projev specifické rodičovské 13 kompetence, tj. kompetence provést dítě rozpadem vztahu rodičů s co nejmenší újmou. Na základě čtvrtého principu vedou zúčastněné instituce rodiče k tomu, aby na věc nahlíželi perspektivou dítěte. Rodiče nemají hledat nejlepší řešení situace pro sebe, nýbrž nejlepší řešení situace pro své dítě. Orientace rodiče na nejlepší zájem dítěte a na jeho budoucnost je opět projevem rodičovských kompetencí. Z rozhodovací praxe Ústavního soudu lze zmínit nálezy ve věcech I. ÚS 2482/13, I. ÚS 3216/13, I. ÚS 2482/13; občanský zákoník v § 866 uvádí, že pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. Pátým principem ve vztahu k rodičům je nutnost deeskalace jejich případného partnerského konfliktu. Při rozhodování ve věcech rodinného práva soukromého se ukázalo, že věčné debaty o výhodách a nevýhodách střídavé péče nikam nevedou. Není to totiž forma péče, nýbrž konflikt rodičů, co se negativně promítá do života jejich dítěte. Budou-li rodiče nezletilého dítěte v intenzivním konfliktu, žádné soudní rozhodnutí nezajistí, aby dítě dobře prospívalo. Chceme po rodičích, aby projevili speciální rodičovskou kompetenci, tj. aby dokázali provést dítě rozpadem jejich vztahu s minimální újmou; aby dokázali oddělit svou rodičovskou roli od partnerství. Soud se může o deeskalaci partnerského konfliktu pokusit autoritativně (dle § 474 odst. 1 věta druhá ZŘS, soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.), v praxi se však více osvědčuje „pouhé“ doporučení odborné pomoci. Klient, který vyhledá odbornou pomoc dobrovolně (byť na doporučení soudu) bývá obvykle lépe motivován k dosažení požadovaného výsledku, než klient, kterému byla odborná pomoc uložena rozhodnutím soudu. Rovněž pro tento princip lze nalézt oporu v judikatuře Ústavního soudu, dle jeho nálezu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2298/15, bod 20 : „…zda konfrontační způsob vedení řízení před obecnými soudy...je skutečně také v zájmu jeho dcery. Zkušenost totiž ukazuje, že klíčovým předpokladem řádné výchovy nezletilého dítěte jsou korektní vztahy mezi rodiči, resp. schopnost vzájemné komunikace stran péče o dítě a otázek jeho výchovy, přičemž k její kvalitě takové osobní výpady mohou sotva přispět“. 14 1.4. Interdisciplinární principy Interdisciplinární spolupráci ve věcech péče soudu o nezletilé můžeme definovat jako metodu propojení a aktivní spolupráce mezi vědami zabývajícími se právem, psychologií a sociálními pracemi za účelem dosažení integrovaného synergického výsledku v praktické odborné činnosti soudů a dalších subjektů participujících na rozhodování ve věcech péče o nezletilé děti. Za účelem dosažení zmíněného integrovaného synergického výsledku v praktických činnostech byly formulovány čtyři principy interdisciplinární spolupráce: 1) sesíťování kompetencí jednotlivých institucí, 2) komplexní, cílově orientované a intervenčně kooperující jednání zúčastněných institucí, 3) kvalita jednotlivých příspěvků zúčastněných institucí je považována za rovnocennou, 4) preventivní intervence v konfliktech. Takto definovanými principy spolupráce se zúčastněné instituce řídí nejen při projednávání věcí rodinného práva soukromého, ale i rodinného práva veřejného. 2. Popis procesů zúčastněných institucí Dříve, než začneme popisovat konkrétní fáze soudního řízení a role a procesy jednotlivých institucí, je nutné zdůraznit, že pro dosažení požadovaného výsledku (tj. aby o svém dítěti ve shodě rozhodli rodiče) je zcela nezbytné, aby všechny zúčastněné instituce (každý z jejich pracovníků, který se přímo či nepřímo podílí na projednávání věcí rodinného práva soukromého) postupovaly jednotně, a to ve shodě se shora uvedenými principy. Soudní řízení jsme si pomyslně rozdělili na dvě části. V té první se všechny zúčastněné instituce primárně snaží o odstranění nevědomosti a neochoty rodičů ve vztahu k úpravě poměrů nezletilého dítěte; vedou rodiče k převzetí odpovědnosti za budoucí blaho a život jejich dítěte. S rodiči se v této fázi jedná neformálně na partnerské bázi, mocenské prvky jsou využívány jen v nezbytných případech. V další části (po formálním zahájení prvního jednání) se partnerský přístup mění na mocenský. Soud a OSPOD přestávají vystupovat jako zprostředkovatelé, do popředí se dostává jejich autoritativní role. Výstupem procesů soudu je v naprosté většině případů rozsudek (do úvahy připadá ještě usnesení o zastavení řízení v případech, kdy rodiče obnoví soužití, nebo se v průběhu řízení dohodnou o předmětu řízení, k 15 jejich dohodě není nutný souhlas soudu a dojde ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení). Soud je jako jediný ze zúčastněných institucí nadán oprávněním rozhodnout ve věci samé. Aby mohl rozhodnout na základě principů, které jsme si popsali, potřebuje získat od ostatních zúčastněných institucí adekvátní vstupy; některé vstupy si zajišťuje sám. Ideálním výstupem soudu je schválená dohoda rodičů. Základním předpokladem pro to, aby rodiče fakticky uchopili svou rodičovskou odpovědnost (což se projeví na venek uzavřením dohody), je jejich edukace zaměřená na odstranění nevědomosti a neochoty. Pokud je nutno ve věci rozhodnout autoritativně, potřebuje soud důkazy o projevech rodičovských kompetencí, důkazy o postojích rodičů k předmětu řízení, k odborné pomoci a k zatímním dohodám a potřebuje zjistit rodinné, majetkové a sociální poměry v rodině. Pojďme si popsat, jak takové vstupy získá. 2.1. Fáze před zahájením soudního řízení Již v této fázi je důležité, aby rodiče pochopili, že soudní řízení není bojiště, a aby se žádná ze zúčastněných institucí nestala (fakticky, ani v očích některého z rodičů) součástí obraně-útočného šiku matky či otce (Matoušek, 2015, s. 22). V rámci nastavení procesů interdisciplinární spolupráce proto bylo dohodnuto, že OSPOD (až na výjimečné případy, např. zjevné domácí násilí) nesepíše návrh na zahájení soudního řízení ve věcech rodinného práva soukromého, pokud se k němu dostaví jen jeden z rodičů. Podobně potom poskytovatelé sociálních služeb (občanská poradna, rodinná a manželská poradna) vedou rodiče v případě, že sám požádá o sepsání návrhu, k tomu, aby přišel i s rodičem druhým. Ještě před zahájením řízení jsou rodiče edukováni o možnostech uspořádání jejich konkrétních poměrů (odstranění nevědomosti). Není neobvyklé, že v této fázi dochází k uzavření dohody rodičů, o které se soud ani nedozví (pokud její schválení nevyžaduje zákon či jiné okolnosti). 2.2. Fáze od zahájení soudního řízení do jiného soudního roku Ihned po zahájení soudního řízení dochází ke svolání jiného soudního roku nebo prvního jednání, je-li avizována dohoda rodičů. Jiný soudní rok (první jednání) bývá svolán zpravidla do tří týdnů od podání návrhu na zahájení řízení. Dle § 18 odst. 1 ZŘS je jiný soudní rok neformálním jednáním, nemusí probíhat v jednací síni, soudce není oblečen v taláru. Po 16 té, co dojde návrh na zahájení řízení, pracovník soudu telefonicky kontaktuje příslušnou pracovnici příslušného OSPOD (má k dispozici rozpis obvodů jednotlivých pracovníků OSPOD) a 1) sdělí ji, že město bude jmenováno opatrovníkem nezletilého dítěte; 2) domluví vyhovující termín jiného soudního roku; 3) vyzve ji, nechť zorganizuje společnou schůzku s rodiči u OSPOD; o tom učiní úřední záznam do spisu. Pokud má k dispozici telefonní čísla rodičů, zavolá jim a 1) sdělí jim termín jiného soudního roku; 2) poučí je, jaké důkazy mají s sebou vzít; 3) vyzve je, aby kontaktovali příslušnou pracovnici OSPOD a domluvili se ještě před jiným soudním rokem na společné schůzce obou rodičů u OSPOD (sděluje jméno konkrétního pracovníka OSPOD a jeho telefon); o tom učiní záznam do spisu. Pokud nemá k dispozici telefonní čísla, svolá jiný soudní rok písemně s poučením, jaké důkazy mají rodiče předložit, a že mají kontaktovat příslušnou pracovnici OSPOD, aby se domluvili ještě před jiným soudním rokem na společné schůzce obou rodičů u OSPOD. Pracovník soudu postupuje obdobně, pokud je v návrhu avizovaná dohoda rodičů. Jen místo jiného soudního roku je formálně za použití příslušných vzorů nařízeno ve stejné lhůtě první jednání. Ve fázi od zahájení řízení do jiného soudního roku (prvního jednání) dochází ke společné schůzce obou rodičů u OSPOD (ta se nesvolává, pokud rodiče v souvislosti s projednávaným návrhem již společně OSPOD navštívili). OSPOD zorganizuje společnou schůzku s rodiči poté, co je oznámen termín jiného soudního roku. Pokud některý z rodičů odmítá společnou schůzku, je poučen o tom, že účastí na společné schůzce projevuje reálné uchopení rodičovské odpovědnosti a že jeho postoj (účast x neúčast) bude hrát významnou roli při rozhodování soudu. Pouze v nepatrném procentu případů se stane, že rodič/e ke společné schůzce nedorazí. O případném odmítnutí společné schůzky a následném poučení se sepíše úřední záznam. Na společné schůzce OSPOD obvykle 1) poučí rodiče o shora uvedených principech rozhodování soudu o dětech ve věcech rodinného práva soukromého; 2) vysvětlí rodičům proces rozhodování; 3) dotáže se rodičů, jakou mají představu o řešení situace, která je předmětem soudního řízení, co jsou ochotni pro dítě udělat, jakou vidí roli druhého rodiče v životě dítěte, vede rodiče k uchopení rodičovské odpovědnosti, tj. dohodě o předmětu řízení; 4) dotáže se rodičů na informace, které jsou důležité pro soudní rozhodnutí (rodinná situace, bytová situace, potřeby a 17 zdravotní stav dětí, příjmy a výdaje + zaměstnavatelé, apod.); 5) poučí rodiče o nutnosti přiměřeným způsobem informovat dítě o soudním řízení, popř. zjistit jeho názor, pokud to umožňují rozumové schopnosti (věk 12 let vždy) dítěte; 6) vede rodiče k zajištění důkazů nutných pro rozhodnutí soudu a 7) pokud se to jeví jako vhodné, vede rodiče k uzavření prozatímní dohody (byť pouze o části předmětu řízení) do doby projednání či rozhodnutí věci soudem. O průběhu a výsledcích společné schůzky OSPOD sepisuje protokol. Oprávnění OSPOD jednat s rodiči dříve, než usnesení o jeho jmenování opatrovníkem nabude právní moci a jednat s nimi přesto, že na dítě není zaměřena sociálně právní ochrana (§ 6 zákona č. 359/1991 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, dále jen ZSPOD), vyplývá mimo jiné z jeho preventivní a poradenské činnosti (§ 10 odst. 3 písm. a), b) ZSPOD, obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku, b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.) 2.3. Jiný soudní rok Jiný soudní rok se koná obvykle do tří týdnů od zahájení řízení. Je charakteristický neformálností, partnerským přístupem, nevyužíváním mocenských nástrojů. Za využití mediačních technik se soudce snaží rodičům zprostředkovat jejich dohodu. Po zahájení jiného soudního roku soudce obvykle informuje rodiče o tom, co je jiný soudní rok, sdělí pravidla, kterými se řídí a očekávaný výsledek („věřím, že to bude Vaše dohoda“). Následně rodičům vysvětlí principy rozhodování soudu o dětech a průběh řízení. Poté pracovník OSPOD podá informace o dítěti (věk, docházka do školských zařízení, bydliště), o rodině (co se stalo, jaký je aktuální stav), sdělí, zda proběhla společná schůzka rodičů a s jakým výsledkem, uvede, jestli je dítě o situaci informováno a zda a s jakým výsledkem bylo vyslyšeno. Následně soudce vyzve rodiče, nechť uvedou své představy o řešení věci. Po vyjádření rodičů soud shrne jednotlivá stanoviska, identifikuje problém, návrhy hlasitě posoudí z pohledu principů rozhodování o dětech, poukáže na judikaturu vztahující se k věci a vede rodiče k dohodě; probíhá společný rozhovor o možných řešeních. Pokud rodiče následně uzavřou dohodu, která je v zájmu nezletilého dítěte a soud má podklady pro rozhodnutí ve věci samé, nařídí ihned jednání ve věci na stejný den do jednací síně, procesně ošetří lhůtu k přípravě jednání, schválí 18 dohodu a vyhotoví rozhodnutí. Pokud rodiče uzavřou dohodu, která je v zájmu nezletilého dítěte a soud nemá podklady pro rozhodnutí ve věci samé (a nelze je ani okamžitě zajistit), nařídí jednání ve lhůtě přiměřené pro zjištění podkladů pro schválení dohody (zpravidla do tří týdnů), uloží rodičům doložit důkazy. Pokud rodiče nejsou schopni dohody 1) soudce se pokusí o zatímní dohodu o předmětu řízení na příští tři týdny, o dohodu na dalším postupu, popř. doporučí, co by rodiče (ne)měli udělat do prvního soudního jednání; 2) soudce nařídí jednání ve věci zpravidla za tři týdny a doporučí rodičům, aby využili odbornou pomoc. Soudní tajemník je ihned po ukončení jiného soudního roku nápomocný rodičům při zajištění této odborné pomoci. 2.4. Doporučená odborná pomoc Doporučená odborná pomoc je poskytována Centrem psychologické pomoci p.o. - Rodinnou a manželskou poradnou Nový Jičín bezplatně v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (odborné sociální poradenství). Forma „pouhého“ doporučení odborné pomoci byla zvolena z toho důvodu, že v této fázi řízení se zúčastněné instituce stále snaží o to, aby rozhodnutí o budoucím životě dítěte učinili rodiče. Stát, respektive soud v této fázi řízení ještě nevyužívá mocenské donucovací instituty (§ 474 odst. 1, věta druhá ZŘS, § 12 odst. 1, písm. b) ZSPOD). Obavy, že rodiče doporučení soudu nebudou respektovat, se nepotvrdily – téměř se nestává, že by rodiče odmítli doporučenou pomoc využít. Do nařízeného prvního soudního jednání (do tří týdnů) proběhnou až 4 setkání rodičů se sociální pracovnicí poradny. Při první informační schůzce s oběma rodiči dochází ke “zjištění zakázky”. Následně jsou rodiče poučení o průběhu doporučené odborné pomoci, o rozsahu mlčenlivost včetně upozornění na povinnost poskytovatele sdělovat soudu údaje potřebné pro soudní řízení, jsou seznámení s pravidly poskytování odborné pomoci. Rodičům je poskytnuto sociálně-právní poradenství o průběh soudního jednání, postupu zainteresovaných subjektů, roli OSPOD jako kolizního opatrovníka. Jsou dotázáni, zda u jiného soudního roku došlo k zatímní dohodě o předmětu řízení, pokud ne, jsou vedení k jejímu uzavření, na závěr je dohodnut termín dalšího setkání (společná schůzka či oddělené setkání). Během dalších setkání jsou probírána témata rodičovské odpovědnosti, rodičovských kompetencí, hovořeno je o důležitosti role obou rodičů v životě dítěte, právu (a potřebě) dítěte na péči obou rodičů a kontakt s nimi. Rodiče jsou vedeni k respektu k rodičovské roli druhého rodiče, důraz je kladen na pozitivní komunikaci mezi rodiči o záležitostech 19 dítěte, oddělení partnerského konfliktu od rodičovství, hovořeno je o dopadech rodičovského konfliktu na dítě. Rodiče jsou vedeni k hledání řešení, k deeskalaci konfliktu a k převzetí odpovědnosti za rozhodnutí o budoucnosti dítěte. Výsledkem doporučené odborné pomoci může být dohoda rodičů o předmětu soudního řízení, případně nad její rámec písemně formulovaný seznam pravidel, na kterém se oba rodiče shodli. Dohodu předloží soudu rodiče. Poradna může rodičům poskytnout podporu při zavádění a dodržování dohodnutých pravidel v praxi. Pokud se rodiče nedohodli ve lhůtě do nařízeného jednání, ale existuje šance, že při pokračování odborné pomoci mohou dohody dosáhnout, soud na jejich žádost jednání odročí až na dobu tří měsíců. Soud se automaticky po doporučení odborné pomoci dotazuje u jejího poskytovatele na to, zda rodiče vyhledali odbornou pomoc, zda se dohodnutých setkání účastnili, zda došlo k uzavření dohody a zda je (ne)doporučována případná další formu odborné pomoci. Dále požádá o případné uvedení skutečností, na jejichž sdělení soudu se oba rodiče domluvili. Oprávnění poradny sdělit soudu požadované skutečnosti vyplývá z § 100 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek.), který přímo odkazuje na § 128 OSŘ (Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno.) 2.5. První jednání Je-li první soudní jednání zahájeno bez toho, aby rodiče navrhli schválení dohody o předmětu řízení, dochází ke změně v přístupu a metodách soudu a zúčastněných institucí. Lze předpokládat, že rodičům, kteří se přes intenzivní podporu OSPOD, poskytovatele doporučené odborné pomoci a soudu nedokázali dohodnout na poměrech svého dítěte, chybí specifická rodičovská kompetence provést bezpečně dítě rozpadem vztahu jeho rodičů. Tato chybějící kompetence znamená nutnost autoritativního zásahu státu do rodinného života nezletilého dítěte a jeho rodičů. Zde je to již soud a nikoliv rodiče, kdo posuzuje nejlepší zájem dítěte; otevírá se prostor pro intenzivní realizaci participačních práv nezletilého dítěte (seznámení nezletilého dítěte se situací a možnostmi, vyslyšení jeho názoru a vysvětlení dopadů rozhodnutí ve věci samé). Zásadní otázkou v těchto případech je, na základě čeho má soud ve věci samé rozhodnout. Protože se pohybujeme v rodinném právu soukromém 20 (vycházíme z předpokladu, že dítě má dva zcela svéprávné a kompetentní rodiče, byť jim chybí již zmíněná specifická kompetence provést bezpečně dítě rozpadem svého partnerského vztahu jeho rodičů), nevidíme místo pro znalecké posudky, neboť důkaz znaleckým posudkem je vhodný pouze v případech, kdy reálné skutečnosti nasvědčují tomu, že u matky nebo otce chybí či je narušena některá z rodičovských kompetencí. Soud by tedy ve věci samé mohl při autoritativním rozhodnutí vyjít zejména z postojů rodičů v průběhu řízení. Rozhodující by mohlo být, který rodič je byl spíše schopný nahlížet na věc optikou dítěte, který více respektoval druhého v jeho rodičovské roli, který nevyužíval konfliktní strategii, který dokázal odlišit rodičovství od partnerství oddělit partnerský konflikt od rodičovství, dále by vycházel z ochoty uzavřít zatímní dohodu o předmětu řízení a dodržovat ji, z postoje rodičů k dobrovolné a uložené odborné pomoci (účast, aktivita, ochota řešit problém) a z faktického chování a projevů před soudem, OSPOD a poskytovateli odborné pomoci. Rozhodnutí soudu (konečně stejně jako postup všech zúčastněných institucí) by bylo samozřejmě vedeno nejlepším zájmem nezletilého dítěte, a to při respektování jeho participačních práv. 3. Role dalších subjektů v projektu interdisciplinární spolupráce 3.1. Mediátoři Od ustanovení řídící skupiny projektu mají mezi jejími členy zastoupení též mediátoři (původně dva, nyní zůstává jedna). Do dlouhých diskuzích se ukázalo, že jejich zapojení do standardizovaného procesu při projednávání věcí rodinného práva soukromého (tedy procesu popsaného v kapitole 2.) je problematické. Nezpochybnitelné je, že ideje, ze kterých mediace vychází, jakož i samotné mediační techniky mají v těchto věcech své (zásadní) místo. Mediační techniky by měly při jednání s rodiči využívat všechny zúčastněné instituce – soudci v rámci jiného soudního roku, pracovníci OSPOD při prvním společném setkání s rodiči, poskytovatelé doporučené odborné pomoci, která je v podstatě kombinací mediace a sociálního poradenství. Kde je tedy problém? Již bylo uvedeno, že jedním ze základních kamenů našeho pojetí interdisciplinární spolupráce je odstraňování nevědomosti a neochoty rodičů, které jim brání společně uchopit rodičovskou odpovědnost. Ne každý směr mediace je však nakloněn tomu, aby mediátor edukoval rodiče a nabízel jim možnosti, jak by mohli poměry svého nezletilého dítěte upravit. Praxe však ukázala, že právě tento postup je při projednávání věcí rodinného práva soukromého nejefektivnější. Další problém je v mlčenlivosti mediátorů. Říkali jsme, že pokud už dojde na autoritativní rozhodnutí, vychází soud zejména z postojů 21 rodičů v průběhu řízení; z toho, který rodič byl spíše schopný nahlížet na věc optikou dítěte; který více respektoval druhého v jeho rodičovské roli; který nevyužíval konfliktní strategii; který dokázal odlišit rodičovství od partnerství; který byl ochotný uzavřít zatímní dohodu o předmětu řízení a dodržovat ji; z postoje rodičů k dobrovolné a uložené odborné pomoci (účast, aktivita, ochota řešit problém) a z faktického chování a projevů před soudem, OSPOD a poskytovateli odborné pomoci. V kontextu zákonné mlčenlivosti mediátorů je téměř nemožné od mediátora uvedené informace získat. Soud shora uvedené skutečnosti, na kterých případně postaví svůj rozsudek, sdělí (v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí) rodičům při jiném soudním roku. Za této situace si neumím představit rodiče, který při mediaci nespolupracuje, zpochybňuje rodičovské kompetence druhého rodiče a jednoduše se na ničem nechce dohodnout, a přesto zbaví mediátora mlčenlivosti. Hlavním důvodem pro nastavení edukace jako služby poskytované v souladu se zákonem o sociálních službách je (kromě toho, že vycházíme z lokálních možností) skutečnost, že jejich mlčenlivost je ve vztahu k soudu ze zákona prolomena. Mediace je v rámci projektu doporučována zejména v případech, kdy už je ve věci samé rozhodnuto, zároveň je však zjevné, že vztahy mezi otcem a matkou si o mediaci říkají. Netvrdíme ale, že obecně není možné nebo vhodné mediátory do projednávání věcí rodinného práva soukromého systematicky zapojit. De lege ferenda je velice dobře představitelné, že pokud by rodiče přímo v návrhu na zahájení soudního řízení neavizovali dohodu, museli by automaticky před zahájením řízení projít rodinnou mediací; ideální by bylo, pokud by zákon umožnil v těchto případech mediátorovi dát soudu o průběhu mediace zprávu. 3.2. Advokáti Měli jsme snahu umožnit veřejnosti vybrat si advokáta, který by podpisem prohlášení (Seznámil jsem se s principy vedení řízení a rozhodování Okresního soudu v Novém Jičíně ve věcech péče o nezletilé a zavazuji se, že v těchto řízeních nebudu využívat konfliktní strategie. Při sepsání návrhu na zahájení řízení se omezím na nezbytný popis skutkového stavu.), deklaroval svůj postoj k zastupování ve věcech rodinného práva soukromého s tím, že seznam takových advokátů by byl přístupný na webové stránce soudu. Advokátní komora s odkazem na § 16/1, 2 zákona o advokacii (§ 16/1 zákona o advokacii, advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. § 16/2 zákona 22 o advokacii, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.) podpis takového prohlášení svým členům nedoporučila. Její zástupci dokonce výslovně zmínili možnost kárného postihu advokáta, který by prohlášení podepsal. 3.3. Moravskoslezský kraj Při vypracování SWOT analýzy v rámci přípravné části projektu jsme jako slabá místa definovali hlavně neexistenci společného vzdělávání soudců, pracovníků OSPOD a poskytovatelů sociálních služeb a dalších osob zúčastněných na rozhodování věcí rodinného práva soukromého a dále jsme měli obavy o dostatečnou kapacitu sociálních služeb (zejména rodičům doporučené odborné pomoci). Moravskoslezský kraj nám po domluvě „ušil na míru“ projekt Interdisciplinární spolupráce v soudním regionu Nový Jičín, který je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Projekt zajišťuje společné vzdělávání členů řídící skupiny, vzdělávání všech pracovníků OSPOD a budou z něj financovány některé sociální služby. 3.4. Justiční akademie v Kroměříži Na půdě Justiční akademie se v září 2017 uskutečnil první workshop, na kterém se sešli zástupci zúčastněných institucí z obvodů soudů v České republice snažících se o zavádění principů a postupů inspirovaných cochemskou praxí. V letošním roce jsou naplánovaná další dvě setkání. Jejich výstupem by mohl být popis dobré praxe při projednávání a rozhodování věcí rodinného práva soukromého. Závěr Od přípravy projektu interdisciplinární spolupráce při projednávání a rozhodování věcí rodinného práva soukromého uplynuly již dva roky, k realizaci dohodnutých procesů v prvním soudním oddělení opatrovnického úseku Okresního soudu v Novém Jičíně dochází od června 2016; celý opatrovnický úsek se zapojil v lednu 2017. Byť průběžně vyhodnocujeme získaná data (délka soudního řízení, úspěšnost společné schůzky rodičů u OSPOD, úspěšnost jiného soudního roku, úspěšnost doporučené odborné pomoci …), nechceme se zatím pouštět do ověřování stanovených cílů 23 projektu; k tomu by mělo dojít na konci roku 2019. Přesto si již nyní z našeho lokálního projektu dovolíme učinit některé obecné závěry: 1) principy a procesy cochemské praxe je možno realizovat i u českých soudů, a to bez nutnosti legislativních změn, 2) osvědčil se společný, koordinovaný a rychlý postup zúčastněných institucí, který je primárně zaměřený na odstranění nevědomosti a neochoty rodičů ohledně možností uspořádání poměrů ke svému nezletilému dítěti, 3) osvědčila se společná schůzka rodičů u OSPOD před prvním jednání soudu. Seznam citované literatury MATOUŠEK, Oldřich a kol. 2015. Děti a rodiče v rozvodu. Praha: Portál, s.r.o. 255 s. ISBN 978-80-262-0968-3. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou k dispozici na https://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx Kontakt na autorov Mgr. Vladimír Polák Okresní soud v Novém Jičíně, Tyršova 3, 741 01 Nový Jičín, Česká republika e-mail: V.Polak@osoud.nji.justice.cz Mgr. Pavla Poláková Centrum psychologické pomoci p.o. - Rodinná a manželská poradna Nový Jičín, Štefánikova 7, 741 01 Nový Jičín, Česká republika e-mail: polakova@cepp.cz

Okresní soud v Mostě Cochemský model - příručka http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx?j=161&o=151&k=1562&d=354232

Okresní soud v Kladně Rodičovský plán http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?j=151&o=141&k=1474

Okresní soud v Novém Jičíně Vzor návrhu (dohody) na úpravu péče k nezletilému dítěti po rozvodu manželství http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx?j=163&o=153&k=6632&d=349092

Táto forma starostlivosti niekedy vyvoláva rozporuplné postoje v laickej i odbornej verejnosti, radoch sociálnych pracovníkov, psychológov, lekárov, pedagógov a samozrejme u rodičov v rozvodovom konaní, ktorých sa táto téma bytostne dotýka. Z mojej praxe kolízneho opatrovníka a sociálneho kurátora pre deti a mládež ako aj osobnou životnou skúsenosťou, že sám som dieťa rozvedených rodičov, vnímam rozvod často ako rukojemnícku drámu, v ktorej je hlavnou obeťou dieťa. Možným riešením tejto drámy je podľa nášho názoru Cochemská prax v rozvodovej starostlivosti o dieťa. Tento model je funkčnou a v mnohoročnej praxi overenou alternatívou k  rozvodovým sporom o  výchovu detí. V  Cochemskej praxi ide o vzdanie sa osobnej moci a s tým spojenou manipuláciou druhým človekom. Tento model naopak vychádza z  presvedčenia, že každý človek má v  sebe sebauzdravovacie, samoregulačné sily a schopnosti riadiť sám svoj vlastný život. Hlavnou úlohou zástupcov jednotlivých profesií potom je, aby človeku v problémovej situácii boli pomocníkmi či sprievodcami (ľudsky a odborne) na jeho vlastnej ceste a umožnili mu dospieť k  riešeniu, ktoré je prijateľné a  najvhodnejšie práve pre neho, pretože sa zrodilo z neho samého. To isté sa týka celej rodiny – všetkých jej príslušníkov. Striedavá osobná starostlivosť o dieťa je súčasťou Cochemskej praxe – je o dohode dvoch emocionálne zrelých rodičov na primeranej starostlivosti o dieťa. V žiadnom prípade sa v tejto publikácii nestotožňujeme s mechanickým delením času medzi oboch rodičov na zdanlivo spravodlivé rozdelenie 50/50, kde sa ľahko opomína najlepší záujem dieťaťa. Publikácia, ktorú držíte v  rukách, je výsledkom niekoľkoročných praktických výskumov, diskusií, workshopov, národných a medzinárodných stretnutí, ktoré sme organizovali v niekoľkých štátoch EÚ. Vychádza z našej praxe a jej hlavným cieľom je prispieť k zavedeniu objektívneho a vyváženého pohľadu na striedavú osobnú starostlivosť oboch rodičov o dieťa.

Táto kniha v sebe zahŕňa samostatnú publikáciu „Cochemská prax“ od Jürgena Rudolpha (v slovenčine) a ďalšie články v slovenskom, českom, anglickom, nemeckom a rumunskom jazyku.

http://www.iris-knihy.sk/fotky23062/fotov/_ps_185obsah---web.pdf

http://www.striedavka.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=2821&Itemid=210

Pravnici spravidla, najneskôr po dôkaznom konaní, staticky zafixujú skutkový stav a medzi tým - ako tomu hovoria subsumarizujú - tzn. použijú k tomu opäť statický register, ktorý považujú za najvhodnejší. Dynamické procesy – a o ne sa jedná u rodinných vzťahov a u života dieťaťa zvlášť - vystihnúť a uchopiť - a pracovať s nimi alebo na seba prenesenú rozhodovaciu právomoc dokonca preniesť späť na rodičov, to je úplne cudzie systému profesijného rokovania, ktorému sa naučili.

http://www.cochem.cz/index.php/9-dohlmenu/31-cochemsky-model-schematicky

2113215724 Maloletý sa zveruje do striedavej osobnej starostlivosti oboch rodičov tak, že budú zabezpečovať osobnú starostlivosť o maloletého v týždenných intervaloch a to vždy od piatku od 14.00 hod párneho kalendárneho týždňa bude v osobnej starostlivosti u odporkyne a od piatku od 14.00 hod nepárneho kalendárneho týždňa bude v osobnej starostlivosti u navrhovateľa. Navrhovateľ je povinný maloleté dieťa v stanovenom čase prevziať v bydlisku odporkyne a odporkyňa je povinná maloleté dieťa v stanovenom čase prevziať v bydlisku navrhovateľa. Každý z rodičov je povinný v stanovenom čase odovzdať maloletého do osobnej starostlivosti druhého rodiča s jeho osobnými vecami a riadne ho pripraviť. Obaja rodičia budú maloleté dieťa zastupovať a spravovať jeho majetok. Rodičia sú povinní uhrádzať bežné potreby maloletého tretím osobám každý v jednej polovici. Súd výživné neurčuje. Súd neupravuje styk rodičov s maloletým dieťaťom.

Urgent reform https://docs.google.com/file/d/0B-iOqOKLc35PU2NwQ2NpWFB5MDQ/edit

zmena zverenia http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSNoveMestoNV/11P-15-2010-115.PDF http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSNoveMestoNV/11P-15-2010.PDF

Otec je o p r á v n e n ý stretávať sa s maloletou dcérou každý párny víkend v mesiaci od piatku 16.00 hod. do nedele do 19.00 hod., každú nepárnu stredu v mesiaci od 16.00 hod. do 19.00 hod., počas letných prázdnin prvý a tretí týždeň v mesiaci júl a druhý a štvrtý týždeň v mesiaci august od prvého dňa od 9.00 hod. do posledného dňa do 19.00 hod., počas vianočných sviatkov od 26.12. od 8.00 hod. do 27.12. do 18.00 hod., 31.12. od 8.00 hod. do 1.1. nasledujúceho roka do 18.00 hod. http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSVranovNT/s7.pdf

Na čas po rozvode zveruje maloletého Jána nar. 11.2007 do osobnej starostlivosti otca Jána nar. 12.1984 a maloletého Samuela nar. 8.2009 do osobnej starostlivosti matky Renáty nar. 4.1987 s tým, že zo strany rodičov sa určuje výživné sumou 24.5 eur mesačne na každé dieťa, ktoré výživné sú rodičia povinní platiť vždy do každého 20. dňa toho ktorého mesiaca vopred navzájom. Styk rodičov s maloletými deťmi je neobmedzený. http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSVranovNT/s21.pdf

Role jednotlivých profesí v interdisciplinární kooperaci http://www.iustin.cz/files/hkrudolph.pdf

http://www.regionycr.cz/view.php?cisloclanku=2010100152&rstema=207&rsstat=5&rskraj=10&rsregion=50

Mezinárodní konference "Nové evropské trendy v péči o děti po rozvodu rodičů" http://socialnipece.praha.eu/jnp/cz/aktuality/mezinarodni_konference_nove_evropske.html

Otec je oprávnený stretávať sa s maloletými deťmi každý párny týždeň v mesiaci od pondelka 16.30 hod. do stredy 16.30 hod. a každý párny týždeň v mesiaci od piatka 16.30 hod. do nedele do 18.00 hod. http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSVranovNT/s14.pdf

http://kultura.pravda.sk/aj-zeny-vedia-byt-poriadne-potvory-dta-/sk_kfilm.asp?c=A101027_160128_sk_kfilm_p46

http://www.facebook.com/video/video.php?v=171087336235524&comments=

http://www.resenisporu.cz/mediace/vlacek.htm

Slovensko otcom nepomáha <!-- SME_PAGER_END --/>

Okresný súd Vranov nad Topľou  9C/146/2010 Súd upravuje styk otca s mal. deťmi počas letných prázdnin v mesiaci júli v čase od 1.7. od 9.00 hod. do 14.7. do 18.00 hod. a v mesiaci august v čase od 1.8. od 9.00 hod. do 14.8. do 18.00 hod. toho ktorého roku s tým, že matka je povinná mal. deti v stanovený čas pripraviť a odovzdať otcovi pred jej bytom a tento je povinný v stanovený čas mal. deti na tom istom mieste matke odovzdať.

Okresný súd Bánovce nad Bebravou 2P/15/2010 Matka diet'at'a je povinná maloletého v stanovený čas pripraviť a otcovi odovzdať v mieste trvalého bydiiska, kam ho otec diet'at'a v stanovenú dobu privedie spät', s tým, že každý párny týždeň v stredu si ho otec vyzdvihne z materskej škôlky.

Okresný súd Bánovce nad Bebravou 1P/5/2010, vložit' do 15 (pätnástich) dní odo dňa jeho vyplatenia, na vkladnú knižku vedenú v Slovenskej sporitel'ni, a.s., pod číslom na meno s tým, že suma 2.534 € bude vinkulovaná do dovŕšenia plnoletosti mal. , nar , v prospech Okresného súdu v Bánovciach nad Bebravou.

http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSBnB/1P0038.PDF Okresný súd Bánovce nad Bebravou 1P/46/2010 Otec diet'at'a je oprávnený stretávať sa s mal. nar. každú párnu sobotu od 08.45 hod. do 19.00 hod. bez prítomnosti matky v období do 30.09.2010 a od 01.10.2010 je oprávnený stretávat sa s maloletým každý párny víkend od piatka od 15.00 hod. do nedele do 15.00 hod.

Okresný súd Bánovce nad Bebravou 2P/46/2010 Súd nad maloletou nar. nariaďuje dohľad. Súd ukladá kolíznemu opatrovníkovi povinnosť predložiť raz za 2 mesiace správu o prešetrení pomerov a správu z odborného psychologického poradenstva. Súd maloletej , nar. a jej matke ukladá povinnosť podrobiť sa odbornému psychologickému poradenstvu na referáte poradensko-psychologických služieb Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny každé 2 týždne podľa rozpisu termínov stanovených psychologičkou referátu, počnúc právoplatnosťou tohto rozhodnutia. Súd ukIadá matke povinnost' zabezpečiť účast' maloletej na referáte poradensko-psychologických služieb Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny podľa rozpisu termínov stanovených psychologičkou referátu.

http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSBnB/2P0047.PDF Okresný súd Bánovce nad Bebravou 2P/54/2010 Matka dieťaťa je oprávnená stretávať sa s mal. každý párny víkend od piatka od 15.00 hod. do nedele do 20.00 hod.

http://www.striedavka.sk/01_custom_content/rozsudky/OSBnB/4P0011.PDF Okresný súd Bánovce nad Bebravou 4P/14/2010 "Mal. nar. sa zveruje do striedavej osobnej starostlivosti oboch rodičov a to tak, že otec dieťata je povinný zabezpečovať osobnú starostiivost' o maloletú striedavo a to v týždňových intervaloch počnúc piatkom v párnom týždni od 16:00 hod. do nasledujúceho piatku do 16:00 hod. a matka diet'at'a je povinná zabezpečovať osobnnú starostlivost' o maloletú striedavo a to v týždňových intervaloch počnúc piatkom v nepárnom týždni od 16:00 hod. do nasledujúceho piatku do 16:00 hod. Každý z rodičov bude maloletú zastupovať a spravovať jej majetok. Počas trvania striedavej osobnej starostlivosti rodičov sa vyživovacia povinnosť rodičom neurčuje." Týmto sa mení Rozsudok okresného súdu Bánovce nad Bebravou č.k. 4/178/2008 zo dňa 10.4.2008 a to v časti zverenia maloletej a v časti určenia vyživovacej povinnosti. V zostávajúcej časti zostáva Rozsudok okresného súdu Bánovce nad Bebravou č.k. 4C/178/2008 zo dňa 10.4.2008 nezmenený.

Priatelia, som stastny! Vedel som, ze tato krajina je rajom pozemskym, kde vsetko funguje ako ma a deticky po rozvode rodicov sudy lifruju do striedavej starostlivosti ako na beziacom pase, pricom im napomahaju aktivne, laskave a mile panie kolizne opatrovnicky, ktore matkam trpezlivo a fundovane vysvetluju aka pozitivna je pre dieta striedava starostlivost po rozchode rodicov. Statnu hymnu si idem zaspievat!!! Ved aj minule som prisiel na sud, pani sudkyna hned sice vyhodila verejnost zo sudnej siene, ale to len preto, aby nerusili pocas slavnostneho aktu privitania ma ako otca v sudnej sieni. Hned ako ma neuplatna pani sudkyna privitala kyticou,... dojata kolizna opatrovnicka, aj ta dobra matka mojej dcery a jej mravne pevna pravna zastupkyna, povstali, aby mi mohla pani sudkyna, hned po dozneni tonov statnej hymny, odovzdat uz nacyklostylovany rozsudok v mene republiky, ktorym sa zveruje dieta do striedavej osobnej starostlivosti rodicov. Po slavnostnom akte, uz aj za ucasti verejnosti, bolo otvorene sampanske a vsetci pritomni v slavnostnej nalade zhodne konstatovali, ze zaujem dietata je, aby sa mohli spolupodielat na jeho vychove obaja rodicia rovnako. Po odpaleni maleho interieroveho ohnostroja a podani si ruk, sa v bujarej nalade vsetci pritomni stastne rozisli do svojich domovov. A opat raz vyhralo DIETA! Slaaava, slaaava, slaaava!!!

To se divím, že ty otázky nezadá soud sám. Fakt jsem ještě neviděl, aby si je rodiče volili sami.
Ale vždycky tam bývá : - Jaký je vztah nezletilých k otci ?
- Jaký k matce ?
- Jaké je výchovné prostředí u otce, u matky ?
- Není v některém z prostředí dítě negativně ovlivňováno vůči druhému z rodičů, případně jaký vztah k druhému z rodičů je u dítěte pěstován  - u otce, u matky ?
- Jaké jsou výchovné předpoklady otce, matky ?
- Jaké jsou jejich výchovné styly - otce, matky ?

http://www.iustin.cz/art.asp?art=187

http://www.sme.sk/c/5596806/do-striedavej-starostlivosti-boli-zverene-prve-deti.html

Jako malé dítě jsem byl zvyklý jezdit na půlku prázdnin k jedné babičce, na druhou půlku k druhé babičce a stresovalo mě jenom to, že to skončí. Skutečnost, že celou dobu chodím v jedněch trenýrkách, nebo jsem se vůbec nemyl, mě vůbec nevzrušovala. Natožpak absence oblíbených hraček, kamarádů, prostředí. Ano, bylo prima, že rodiče jsem občas viděl, ale jinak o mě bylo postaráno dokonale babičkama a dědečkama. Takže střídavka je také otázka zvyku.

Dítě se má cítit doma tam, kde jsou jeho rodiče, nebo jemu blízcí lidé. Tuto definici "doma" považuji za nepřekonatelnou. Jakékoliv navazování na konzumní-materialistické pojetí světa považuji za odstrašující argument. Upřednostňovat styk se  stavebnicí LEGO, před druhým rodičem je stejně nesmyslné jako upřednostňovat styk s rodičem co umí vařit, před rodičem co vařit neumí, ale zase je s ním sranda. Cítí-li se dítě s jedním rodičem více doma, než s druhým, není to nic špatného, je to logické, ale není to důvod dočasně zvýhodněného rodiče nějak upřednostňovat.

Z čeho může dítě pociťovat stres ?

1. Bude bez blízkých osob spojených s druhou domácností.                                                     - náhradou je mu jiné prostředí s novými podněty a těšení se zpět do druhé domácnosti, bude si více vážit hodnot, které by bez střídavky mělo menší šanci zjistit. Jistě je na škodu přerušování styků se svými vrstevníky, může mít v kolektivu díky tomu horší pozici, ale na druhou stranu ho tento stav přiměje k rychlejší socializaci, plánovitosti,apod.. V extrému se dá říct, že dítě se naučí rychleji upřednostňovat kvalitativní parametry před kvantitativnímy.. Aneb všechno zlé, je k něčemu dobré.

2. Bude bez movitých věcí spojených s druhou domácností.
- náhradou je mu jiné prostředí s novými podněty a těšení se zpět do druhé domácnosti, bude si více vážit hodnot, které by bez střídavky mělo menší šanci zjistit. Jistě je na škodu přerušování činností jako třeba některé náročnější koníčky, ale na druhou stranu ho tento stav přiměje k rychlejší duševní činnosti, plánovitosti, apod.. Aneb všechno zlé, je k něčemu dobré.

3. Bude bez nemovitých věcí  spojených s druhou domácností.
- náhradou je mu jiné prostředí s novými podněty a těšení se zpět do druhé domácnosti, bude si více vážit hodnot, které by bez střídavky mělo menší šanci zjistit. Jistě je na škodu neustálé stěhování, ale na druhou stranu ho tento stav přiměje k rychlejší plánovitosti, přizpůsobování, apod.. Aneb všechno zlé, je k něčemu dobré.

Označil jsem tuto debatu za akademickou i z globálního pohledu na věc. V současné době je stále více dětí na světě, které nemají ani co jíst, a my se tady bavíme o tom, jestli dítě nemá stres, když jednou spí pod peřinou a podruhé pod dekou, ale v každém případě ve vytopeném bytě a s plným břichem.

A na závěr je na místě dodat, že hlavním aspektem střídavé výchovy je paradoxně právě její vlastní likvidace. Bude-li rodičům dopředu jasné, že střídavá výchova je základní forma řešení péče o jejich děti před a po jejich rozvodu, a že do nadměrného stěhování přivedou právě své milované potomky, je zde odůvodněný předpoklad, že si své žabomyší spory rozmyslí, nebo je to odradí od založení rodiného vztahu vůbec.

http://www.topky.sk/cl/10/817923/Prve-deti-si-vyskusaju-striedavu-starostlivost

Okresný súd Humenné 12C/5/2010 Odporca je oprávnený stýkať sa s maloletými deťmi každý párny týždeň od piatka od 15.00 hod. do pondelka 7.00 hod. s tým, že odporca si deti prevezme v stanovené hodiny aj deti aj v stanovené hodiny navrhovateľke v mieste bydliska vráti.

22C/27/2010 ...a odporca ich bude poukazovať mesačne vopred vždy do prvého dňa v mesiaci na osobitný účet maloletej, ktorý v jej prospech zriadi navrhovateľka. Na nakladanie s prostriedkami na tomto účte maloletej bude potrebný súhlas súdu.

19P/453/2009 Súd upravuje styk matky s maloletou každý párny víkend od piatku od 10,00 hod. do nedele do 16,00 hod. a každý nepárny týždeň od štvrtku od 10,00 hod. do piatku do 18,00 hod. tak, že je oprávnená prevziať maloletú pred bytom otca a je povinná maloletú otcovi po skončení styku vrátiť na tom istom mieste. 

Okresný súd Levice 10P/32/2010 Matka má právo v prípade vlastnej choroby, alebo choroby mal. dieťaťa, styk s maloletou realizovať v náhradnom termíne v najbližšom párnom týždni za tých istých podmienok, pričom realizácia styku v náhradnom termíne nemá vplyv na realizáciu ďalšieho pravidelného styku.

15P/36/2010 Otec je   o p r á v n e n ý  byť s mal. deťmi každý párny víkend od soboty 09.00

hod. do nedele do 17.00 hod. s tým, že matka mal. deti odovzdá a prevezme v stanovenom čase

v domácnosti otca.

http://www.striedavka.sk/index.php/poradenstvo/20-prosieb-deti.html

http://www.ak-cochem.de/

Súd prvého stupňa určil styk otca s deťmi len počas víkendov v párnom týždni. Odvolací súd aj v tejto časti rozhodnutie súdu prvého stupňa považuje za správne. Je predpoklad, že vzťahy medzi rodičmi a deťmi, ako aj vzájomne medzi účastníkmi sa budú stabilizovať. Pokiaľ ide o prípadné určenie styku detí aj počas prázdnin a sviatkov je vhodnejšie aj napriek určeniu styku na každý druhý víkend, ak sa o týchto účastníci vzájomne dohodnú mimo rozhodnutia súdu. Nebudú tak časovo viazaný na presné obdobia a hodiny (tak ako napr. navrhoval odporca vo svojom podaní), ktoré by mohli opäť vyvolávať iba stresové situácie jednak rodičom a tiež deťom. Prípadne voľnejšie dohodnutie dovolenky cez letné prázdniny aj v prípadnom dlhšom časovom období a nebyť viazaný na presné časy zájazdov, ktoré nemusia vždy korešpondovať s určeným časovým rozsahom v určení styku rozhodnutím súdu. Tieto skutočnosti sa vzťahujú aj na jarné prázdniny a zimné prázdniny a sviatky. Obaja rodičia by si mali uvedomiť, že by nemali "trestať" svoje deti za to, že si prestali rozumieť. Deti majú veľmi dobrý vzťah k obom rodičom. Oboch rodičov majú radi bez ohľadu na to čo sa medzi rodičmi stalo a preto tieto vzťahy sú povinní vzájomne v deťoch upevňovať. Bude potrebné, aby obaja rodičia nepresadzovali svoje osobné záujmy ale snažili sa ohľadom styku konať v záujme oboch detí.